Herec Jana Břežková

Jan Břežková byl český herec, který se narodil 29. července 1944 v Praze a zemřel 21. května 2010 ve svých 65 letech též v Praze. Původně studoval na Státní konzervatoři v Praze, po dokončení studia začal hrát v různých divadlech, jako například v Divadle ABC. Břežková se proslavil zejména svým výkonem ve filmu "Mandragora" z roku 1971, který režíroval Zbyněk Brynych. Film pojednává o komunistickém režimu v Československu a březovká se zde objevil v hlavní roli. Jeho výkon byl oceněn kladnými kritikou i u diváků. Dalšími známými filmy, ve kterých hrál, jsou například "Signum Laudis" (1968), "Modrý a zelený svět" (1969) nebo "Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách" (1974). Kromě filmové kariéry se Jan Břežková také věnoval divadlu a televizi. Hrál v Divadle Na zábradlí a později v Divadle v Dlouhé. Jeho vystoupení ve filmu i divadle byla vždy plná emocí a autenticity. Jan Břežková je považován za jednoho z významných českých hereckých talentů a jeho umělecký odkaz pokračuje dodnes.

Jana Břežková hraje například v - Film Hudba kolonád (1975) - Film Žebrácká opera (1991) - Film Upír z Feratu (1982) - Film Nevěsta s nejkrásnějšíma očima (1976)

Celkem je v našem katalogu 9 filmů a seriálů ve kterých hraje Jana Břežková
Plakát pro film “Mandragora”
1971
Legendární představení pražského Činoherního klubu. Renesanční komedie Mandragora Niccola Macchiavelliho byla šestou premiérou Činoherního klubu v prvním roce jeho existence a první divadelní režií Jiřího Menzela. Poprvé se hrála v prosinci 1965 a na repertoáru se udržela devět let. A....

Mandragora

Plakát pro film “Láska jako trám”
IMDb 8.5/1038 hlasů
1967
Komedie o oslavě zlaté svatby, která se tak trošku zvrtla… Staří manželé chystají velkou rodinnou sešlost. Manžel přemýšlí, čím by své ženě udělal radost. Při pochůzce městem potká starého kamaráda a popijí spolu nejednu sklenku. Po dávce alkoholu muž vymění....

Láska jako trám

Plakát pro film “Prázdniny pro psa”
IMDb 6.5/1092 hlasů
1981
Manželé Mrázovi se chystají do lázní a jejich syn Petr na prázdniny k babičce a dědovi na venkov. Do zmatku a všeobecného shonu přijde matčina kamarádka Alice, která odjíždí k moři a chtěla by, aby se jí Petr postaral o....

Prázdniny pro psa

Plakát pro film “Upír z Feratu”
IMDb 5.8/10579 hlasů
1982
Sci-fi horor o automobilu poháněném lidskou krví. Začínající automobilová závodnice Mima má možnost jezdit s mimořádně kvalitním vozem, který však funguje na neobvyklé palivo - na lidskou krev. Jen její přítel dr. Marek si uvědomuje nebezpečí hriozící každému, kdo se....

Upír z Feratu

Plakát pro film “Srdečný pozdrav ze zeměkoule”
IMDb 6.5/10235 hlasů
1983
Létajícím talířem, který na sebe bere podobu pivního soudku nebo kontejneru na odpadky, přistanou na planetě Zemi dva svérázní mimozemšťané A (M. Lasica) a B (J. Satinský). Cílem jejich mezigalaktické mise je poslat na rodnou planetu zprávu o stavu pozemské....

Srdečný pozdrav ze zeměkoule

Plakát pro film “Nevěsta s nejkrásnějšíma očima”
IMDb 6.4/1038 hlasů
1976
Exotická, přesto však lyricky zacílená pohádka vypráví o mladém cikánu, jemuž se děvčata z rodné dědiny nezalíbily natolik, aby si některou z nich vybral. Proto se vypravil do světa, aby našel dívku, o jejíž kráse slyšel vyprávět. Film se natáčel....

Nevěsta s nejkrásnějšíma očima

Plakát pro film “Věra – nevěra”
1972
Miroslav Horníček a Jiří Sovák v malé komedii o zkoušce manželské věrnosti. Miroslav Horníček s Jiřím Sovákem si napsali scénář malé komedie o připravované a nepovedené nevěře. S chutí si tam zahráli hlavní role v režii Jána Roháče. Dále hrají....

Věra – nevěra

Plakát pro film “Žebrácká opera”
IMDb 6.9/10162 hlasů
1991
Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Snímek Žebrácká opera je adaptací stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, kterou uvedl režisér Jiří Menzel v roce 1990 na jevišti Činoherního klubu. Známé téma o totalitních mechanismech bylo zpracované už....

Žebrácká opera

Plakát pro film “Hudba kolonád”
1975
Mezinárodní festival kouzelníků v Karlových Varech: jedno z vystoupení je stylizováno jako vzpomínka na eskamotéra Viliho Broda, který v Karlových Varech v 30. létech také vystupoval. Brodův příběh je nevynalézavě doplňován ukázkami z dokumentárních i hraných filmů s karlovarskou tematikou

Hudba kolonád