Pytel blech v mnoha směrech předznamenává novou vlnu českého filmu, například použitím neherců a snahou o autentické zobrazení současnosti. Jeho autorka a režisérka Věra Chytilová vtipně zachytila myšlení dospívajících dívek, které bydlí v internátu a učí se pracovat v textilní továrně u strojů spřádajících přízi. Využila přitom jednoduchou situaci – příchod nové dívky Evy (zpřítomnělé pouze vnitřním monologem v jadrném ostravském dialektu v podání Helgy Čočkové) na internátní společnou světnici. Hraný dokument poskytuje nejen vhled do myšlení a chování pubertálních děvčat, režisérce se tu podařilo navíc zobrazit i typickou socialistickou schůzi, v níž se řeší nezbedné až drzé, nicméně svobodné chování jedné z nich, a ukázat tak neupřímnou tvář kolektivního „soudu"…