V mnoha pohádkách už se člověk zamiloval do nadpřirozené bytosti, v málokteré je ale příběh lásky vyprávěn tak mistrně, jako v té Mahenově o studentu (O. Pavelka) a krásné rusalce (H. Mertová). Těžký úkol na sebe student vzal, když chtěl v plaché lesní tanečnici lidskou duši probudit. Bylo ale nemožné mu tuto volbu rozmluvit, i když se o to mnozí pokoušeli, nejen lidé, ale i dobří hastrmani (J. Kemr a R. Hrušínský). Student měl jediné přání, aby ho milovala stejně hluboce a vroucně, jako on ji. Pro svou lásku k víle byl ochoten udělat cokoliv, a nakonec ho sladká odměna neminula…