plakát Film Američan v Paříži
Film Američan v Paříži ocenění a nominace
Won 6 Oscars. 11 wins & 7 nominations total

487

Čas na popkorn114 minut Box office dollar znak$267,824
IMDb 7.1/1037,124 hlasů
Rotten tomatoes ikona zhnilé rajčata 95%
Meta Critic ikona 83/100
Filmová klapka ikona United States

Američan v Paříži

An American in Paris

7.1/10 ocenění Oscar
Režie: Vincente Minnelli(1)
Scénář: Alan Jay Lerner

Nápad spojit hudbu George Gershwina s nějakým příběhem a natočit ho jako muzikál se údajně zrodil v hlavě producenta Arthura Freeda a byl nadšeně podporován skladatelovým bratrem Irou Gershwinem. Divadelní autor a textař Alan Jay Lerner napsal příběh amerického vojáka, který po válce zůstane v Paříži, aby studoval malířství, a zamiluje se do francouzské dívky Lise. Všichni se shodli na tom, že hlavní roli Jerryho Mulligana nemůže vytvořit nikdo jiný než Gene Kelly. Pro úlohu Lise byla vybrána Cyd Charisseová, která však během přípravných prací zjistila, že je těhotná. Přes nedůvěru vedení MGM Kelly prosadil jako svoji partnerku tehdy devatenáctiletou Leslie Caronovou, již viděl tančit v jednom divadle na Champs Elysées. Výraznou roli jeho přítele, pianisty Adama Cooka, vytvořil herec a hudebník Oscar Levant, známý jako vynikající interpret Gershwinových skladeb, a postavou Henriho Baurela ve filmu debutoval francouzský revuální zpěvák Georges Guetary. Paříž sice hraje ve snímku mimořádnou úlohu, ale kromě několika celkových záběrů celý film vznikl ve studiích MGM... Vrcholem snímku se stala závěrečná sedmnáctiminutová baletní sekvence, která ve zkratce rekapitulovala příběh umělce, který v Paříži nalézá, ztrácí a znovu nalézá svoji lásku. Výtvarník Preston Ames, který ve francouzské metropoli studoval, navrhl dekorace, měnící se podle stylů malířů, jež ovlivňují Jerryho tvorbu (Dufy, Rousseau, van Gogh, Toulouse-Lautrec, Utrillo, Manet). Gene Kelly svoji choreografii v této scéně podřídil výtvarnému pojetí. Vytvořil směsici různých stylů, od klasického přes moderní balet až ke stepu; sám to nazýval "syntézou starých forem a nových rytmů". Tak dlouhá taneční scéna nebyla nikdy předtím (ani potom) ve filmu použita a její prosazení nebylo jednoduché. Vedení MGM přesvědčilo až promítnutí úspěšného anglického tanečního snímku Červené střevíčky (1948), takže schválilo dodatečných půl milionu dolarů na její natočení (zbytek filmu už byl hotov).